Úterý, 26. března

Kapitalismus a válka jsou dvě strany jedné mince

Jawa 1000 6.1.2019
 
 

Kapitalismus a válka jsou dvě strany jedné mince. Kapitalistický hospodářský systém spočívá na principu konkurence, jedná se o co nejvýhodnější výchozí pozici k docílení co největšího zisku. Vykořisťování a expanze jsou s kapitalismem vnitřně spjaté. Použití vojenských prostředků k vylepšení vlastní hospodářské pozice, za jištění přístupu ke zdrojům a umožnění jejich těžby je důsledkem kapitalistické logiky. Francouzský socialista Jean Jaures to trefně formuloval: „Kapitalismus s sebou nese válku stejně, jako mraky déšť.“

Válka není nic jiného než prosazování maximalizace zisku vojenskými prostředky. Dají se při tom rozlišovat různé roviny, které mají jedno společné: Vše je bez skrupulí podřizováno prosazení hospodářských zájmů.

Dobyvačná tažení za účelem získání zdrojů vytvářejí takříkajíc klasické válčení. Tak jako šlo na počátku novověku o zlato a stříbro, jsou nyní ropa a nerostné látky středobodem moderních válek. Tomu, že se při tažení USA na Irák jednalo o zamezení (nikdy nenalezených) zbraní hromadného ničení, už nikdo nevěří. Irák má obrovská naleziště ropy, po Saúdské Arábii se má jednat o největší naleziště na světě. Protože Irák po druhé válce v zálivu nerozdal žádné koncese ani USA ani Velké Británii, měly tyto země – na rozdíl od například Francie a Ruska, které udržovaly s Irákem dobré hospodářské vztahy – zvýšený zájem na převratu v Iráku, aby mohly ze zdrojů profitovat. Není překvapivé, že právě USA pohnalo k válce a bylo v tom Velkou Británií masivně podporováno.

Přesto nejsou USA jediní, kteří jsou připraveni vést války o energii. Zajištění energetických zdrojů patří k novému strategickému směřování NATO. A i EU se snaží, aby byla v boji o energetické zdroje vybavena. Pomocí Lisabonské smlouvy má být urychleno zbrojení, aby v případě nouze bylo možno za účelem zajištění zájmů EU jednat i vojensky – a k tomuto patří zajištění energie a jejích transportních cest, jak to rozvedl pověřenec EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana v jednom ze strategických dokumentů. Handelsblatt píše zcela bez obalu o plánu EU urychleně vybudovat zásahovou jednotku o nejméně 60 000 mužích: „EU se vyzbrojuje pro budoucí konflikty o energii a námořní cesty“.

Tak jako ve všech válečných sporech jde o zdroje a suroviny. Přitom nemusí vždy zem, o kterou se bojuje, sama mít nerostná naleziště. Země může být středem válečných sporů i kvůli své významné geostrategické pozici. To je například případ Afghánistánu. Jaký význam mají transitní práva, mohl člověk nedávno pozorovat na sporu ohledně zemního plynu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Také velká část konfliktů v Africe je způsobená bojem o suroviny. U války v Kongu jde v neposlední řadě o strategické suroviny a těžební koncese pro mezinárodně působící důlní koncerny. To samé platí pro dlouholetou válku v Sierra Leone, která byla také vedena o diamanty. Také takzvané etnické konflikty nejsou často ničím jiným, než zástupnými válkami imperialistických sil o nerostná naleziště a sféry vlivu. Toto byl případ například Rwandy, nepřímými protivníky zde byly USA a Francie.

Dalším aspektem kapitalistických zájmů na válce je zpřístupnění nových odbytišť. Válka slouží prosazení neoliberální cesty vývoje. Tenhle princip byl využit i v případě rozbití Jugoslávie. Pomocí bomb měly být instalovány submisivní vlády, které následně uplatňovaly politiku privatizace a otevírání trhů, ze které pak profitovaly hospodářské koncerny válčící strany. Nejlepší příklad této proradné válečné politiky představuje Irák. Dick Cheyney, jako viceprezident USA Bushovy administrativy bezprostředně zúčastněný na rozhodnutí k válečnému tažení, byl před jeho nástupem do americké vlády předsedou představenstva amerického koncernu Halliburton, který obdržel lukrativní smlouvy na zásobování amerických vojáků v Iráku a také je zúčastněný na odbytu irácké ropy.

Také americká stavební firma Bechtel, rovněž podporovatelka Bushovy vlády, se je také zapojena prostřednictvím zakázek na poválečnou obnovu Iráku. Totéž platí pro zničenou telefonní síť. Také zde profituje americká firma.

Úzce propletená s aspektem bezprostředních a dlouhodobých zisků umožněných válkami je vzrůstající privatizace války. Stále více soukromých bezpečnostních firem nabízí válečné služby; v tomto sektoru byl v roce 2006 obrat 200 miliard dolarů a bylo zde zaměstnáno 1,5 milionu osob.

Jedná se při tom jednak o žoldnéře, ale i o oblast zásobování a logistiky –také Bundeswehr využívá v této oblasti outsourcing. Privatizace války znamená, že stále větší privátní sektor z války bezprostředně profituje a proto má hospodářský zájem na udržení válečných konfliktů. Nositelé rozhodnutí v politice a v ekonomice jsou často úzce spojení – příklad Dick Cheyney toto ukazuje nejzřetelněji-, z toho vyplývá velký vliv profitujících podniků v oblasti bezpečnosti na politická rozhodnutí ohledně války a míru.

Válka je obrovské hospodářské odvětví a zbrojení tvoří oblast, kde může stát bezprostředně ovlivnit poptávku. Právě USA toto v posledních obdobích hojně využívaly; od masivního zbrojení Ronalda Regana v rámci střetu systémů až po válku v Iráku nejmladší americké administrativy. Zbrojení hrálo v USA vždy velkou roli v podpoře ekonomiky. Nejúspěšnějším vývozním artiklem USA byly v posledních letech především zbraně.

Po splasknutí bubliny New Economy vsadily USA v čele s George W. Bushem masivně na zbrojení za účelem povzbuzení konjunktury. Profitéři takové politiky jsou především zbrojaři, kteří dostávají státní zakázky a kteří mají soukromé zisky z daňových prostředků plynoucích do zbrojení.

Ale i v Evropě spočívají slabiny ve zbrojení. Prostřednictvím zbrojních závazků Lisabonské smlouvy mají i zde být daňové prostředky použity na podporu zbrojních koncernů. Je očividné, že tyto koncerny mají zájem na tom, aby tyto zbraně byly také nasazeny; tak roste poptávka a zisk. Proto také zbrojnímu průmyslu velmi záleží na tom na tom, aby EU rozšířila svůj akční radius po celém světě a s pomocí vojenského nasazení EU zvyšovala poptávku.

-- 
Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.